top of page

Právní ochrana stejnopohlavních párů: jak si chránit vztah a majetek (i bez manželství)

  • Obrázek autora: webjanka1
    webjanka1
  • 27. 11. 2025
  • Minut čtení: 3
Ilustrační obrázek stejnopohlavního páru u stolu s advokátkou nad právními dokumenty a klíčem od bytu, symbolizující právní ochranu vztahu a společného majetku.

Právní postavení stejnopohlavních párů se v posledních letech postupně mění, ale mnoho oblastí zůstává nejistých. I když se partnerství a další instituty přibližují manželství, ne vždy poskytují stejnou míru ochrany. Zejména pokud jde o majetek, bydlení nebo vztah k dětem. Pro řadu párů je navíc realita taková, že žijí společně mnoho let, bez jakéhokoliv formálního svazku. To však neznamená, že jsou odkázáni jen na dobré slovo. Právo nabízí řadu nástrojů, jak si vztah a majetek chránit i bez manželství, ať už jste v partnerství, v registrovaném partnerství, nebo spolu žijete bez jakéhokoliv právního svazku.


Základním kamenem právní ochrany je jasně upravené vlastnictví majetku. Pokud společně pořizujete byt, či dům, je zásadní, aby smlouvy odpovídaly tomu, jak majetek ve skutečnosti chápete. U nemovitostí se nabízí buď podílové spoluvlastnictví, nebo vlastnictví jen jednoho z partnerů s odpovídající nájemní smlouvou. U podílového spoluvlastnictví je důležité správně nastavit velikost podílů a promyslet, co se má dít v případě rozchodu, prodeje nebo úmrtí jednoho z partnerů. Pokud je nemovitost napsaná jen na jednoho, měl by druhý mít alespoň smluvně upravené bydlení, aby nebyl zcela bez ochrany v případě konfliktu nebo nečekané životní situace.


Kromě nemovitostí je potřeba myslet i na běžný majetek a společné závazky. Při koupi větších věcí, jako je auto nebo vybavení domácnosti, je vhodné mít jasno, kdo je vlastníkem a jak se v případě rozchodu majetek rozdělí. U společných úvěrů a půjček je klíčové rozumět tomu, kdo je vůči bance dlužníkem a jaké závazky zůstávají, pokud jeden z páru přestane splácet nebo vztah skončí. I tady může pomoci jednoduchá písemná dohoda mezi partnery, která stanoví, kdo v konečném důsledku nese odpovědnost za splácení a jak se případně vyrovná nerovnost v příspěvcích na společné náklady.


Významnou roli hrají i závěti a dědická ujednání. Bez manželství nebo jiného preferovaného statusu z hlediska dědění může být dlouholetý partner v případě úmrtí zcela upozaděn. Závěť umožňuje jasně určit, komu má připadnout konkrétní majetek, a to i s ohledem na děti, rodiče či další blízké. V některých případech se nabízí i dědická smlouva nebo kombinace závěti a darovacích smluv tak, aby byl partner zajištěn a zároveň byla respektována práva nepominutelných dědiců.


Ve vztazích, kde má jeden z partnerů dítě z předchozího vztahu nebo kde dítě vnímají oba jako společné, i když právně je rodičem jen jeden, je potřeba myslet také na právní vztah mezi dítětem a druhým partnerem. Ne vždy je možné nebo jednoduché dosáhnout osvojení, ale i tam, kde to nejde, existují nástroje, jak alespoň částečně chránit praktickou realitu rodiny. Patří sem plné moci pro vyzvedávání dítěte ze školy či školky, doprovod k lékaři, ujednání mezi rodiči ohledně informací a komunikace nebo zohlednění dítěte v závěti.


Nezanedbatelná je i oblast zdravotních informací a zastupování v případě nemoci. Partner nemusí být automaticky vnímán jako osoba oprávněná dostávat informace o zdravotním stavu nebo rozhodovat v případě, kdy druhý nemůže. Zde pomůže kombinace prohlášení o osobě blízké, plné moci a případně předem sepsaných pokynů pro situace, kdy člověk není schopen sám rozhodovat. Tyto dokumenty mohou být velmi stručné, ale v krizové situaci zásadně ovlivní, zda bude partner vpuštěn k lůžku, dostane informace od lékaře nebo bude mít možnost hájit přání nemocného.


Praktickým nástrojem jsou i různé rámcové dohody mezi partnery. Mohou upravovat společné hospodaření, rozdělování nákladů, vlastnictví věcí pořízených ze společných peněz nebo postup v případě rozchodu. Nejde o nedůvěru, ale spíše o to, aby se citlivé otázky řešily v době, kdy vztah funguje a obě strany si přejí férové uspořádání. U delších vztahů a většího majetku může mít smysl zvážit i úpravu majetkového režimu smlouvou, která se podobá předmanželské dohodě, jen ji uzavírají partneři mimo manželství.


Kromě smluv a dokumentů je důležitá i běžná komunikace s institucemi. Banky, pojišťovny, pronajímatelé či zaměstnavatelé často fungují podle šablon, které s různými formami partnerských vztahů nepočítají. Někdy stačí dodat plnou moc nebo prohlášení, jindy je potřeba trvat na rovném zacházení a v případě odmítnutí postup konzultovat s právníkem.


Každý vztah má jinou dynamiku, jiný majetek i jiné priority. Někdo řeší především společnou hypotéku, jiný ochranu dítěte. Právní nástroje lze kombinovat a nastavit tak, aby odrážely právě váš konkrétní život. Ideální je začít v klidnější fázi vztahu, kdy se ještě neřeší akutní krize, ale ujasňují se očekávání a plány do budoucna.


Právní ochrana stejnopohlavních párů proto v tuto chvíli nestojí jen na tom, jestli mají uzavřené partnerství nebo manželství, ale na tom, jak mají nastavené majetkové vztahy, bydlení a zajištění partnera či dětí.


V naší advokátní kanceláři nabízíme stejnopohlavním párům individuální poradenství, při kterém projdeme vaši situaci krok za krokem a navrhneme konkrétní smlouvy a dokumenty na míru. První konzultace je zdarma a může proběhnout osobně v Brně i online, v diskrétním a respektujícím prostředí.

 

Věcně příslušným orgánem pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů mezi advokátem a spotřebitelem ze smluv o poskytování právních služeb ve smyslu zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je Česká advokátní komora (www.cak.cz).

Copyright © 2025  Mgr. Jana Šmotláková

  • Linkedin
bottom of page